Krmení koně

Jak koně v zimě krmit
Je třeba si uvědomit, že při nízkých teplotách musí každý živý organismus, a tedy i koňský, vynaložit mnohem více energie na to, aby si udržel potřebnou tělesnou teplotu - to znamená, že se zvyšuje jeho metabolismus. Aby nezačal strádat, musí mít dostatečné zásoby energie nebo ji musí získat v krmivu (stravitelná energie). Je známo, že jádro poskytuje energie relativně hodně,'a proto si mnoho lidí myslí, že v zimě je jednoduše třeba zkrmovat více ovsa (nebo třeba kukuřice či ječmene). To je však omyl. Mnohé výzkumy dokázaly, že právě jadrná krmiva produkují velice málo "nadbytečného tepla" - tedy tepla, které je schopné udržovat tělesnou teplotu na potřebné výši. Takže - jestli chceme koni dodat více energie (kalorií), je dobré zkrmovat jádro, avšak abychom koně zahřáli, je třeba mu dávat seno. Seno (nebo senáž) totiž obsahuje hodně vlákniny, která je ve střevech rozkládána bakteriemi (fermentována) a právě při tomto procesu vzniká hodně tepla. To zahřeje koně mnohem snáze, než kdyby si neustálým pohybem vyráběli teplo ve svalech. Doporučení tedy zní: v zimě nechejte koním přístup k senu po celý den dle libosti - s tím, že ho budou neustále po troškách uždibovat, zachovají si rovnoměrný přístup vlákniny i energie a po celých 24 hodin si udrží tělesnou teplotu na potřebné výši. Při nepřetržitém zkrmováni sena však musí každý majitel zajistit koni dostatek vody. Právě v zimě se zvyšuje počet koní postižených zácpou - příčinou jsou zmrzlé napáječky či vědra s vodou. Pitná voda by měla mít teplotu 2 - 10°C. Mnozí by mohli říct, že seno a sláma, to je vlastně jedno a naopak sláma přijde levněji. Ale pozor! Sláma se ve střevech nefermentuje, pouze je ucpává a způsobuje tak koliky. Pokud váš kůň s chutí požírá podestýlku, můžete mu v tom jednoduše zabránit, dejte mu prostě dostatek dobrého lučního sena a čisté vody a zabijete dvě mouchy jednou ranou - omezíte na minimum riziko zácpy a umožníte mu vytvořit si dostatek vnitřního tepla. Samozřejmě, je tu také možnost podestlat mu hoblinami, pískem či papírem. V roce 1987 byla zveřejněna jedna vědecká studie, pojednávající o klisnách, které v zimě dostávaly o 50 % více kalorií v krmivu, a přesto stále hubly. Takové případy nejsou žádnou výjimkou. Koně často hubnou ve studeném a vlhkém počasí - tehdy se totiž výrazně odpařuje vlhkost z povrchu těla a s ní kuň ztrácí i teplo. Musí si ho proto více vyrobit zvýšením metabolismu - "spalováním" vlastních energetických zásob (glykogen, tuky, bílkoviny). Pokud nedostane dostatečné množství energie v krmivu, začne hubnout.

Kolik a čím se tedy mají koně v zimě krmit?
Je-Ii kůň celý den venku (třeba na pastvině), začne k udržení vlastní tělesné teploty "spalovat" energii (termoregulace) až při - 10°C a méně. Pokud je nižší, musí při poklesu o každý jeden stupeň dostat v krmivu o 2,5 % více kalorií (u 500 kg těžkého koně to činí 0,408 kcal). Pokud je teplota prostředí vyšší, zdravý kůň nemusí dostávat v krmivu žádné kalorie navíc. Na pochopení teď uvedu jeden příklad: kůň o tělesné hmotnosti 500 kg má při teplotách pod - 100C o 35 % vyšší metabolismus než například v létě. Takový kůň tedy musí denně dostat 16,4 kcal (ta slouží k vlastnímu přežití) plus asi 0,5 kcal na každý jeden stupeň pod - 10°C (při - 12°C by to bylo 1 kcal navíc, tedy 17,4 kcal celkem). Nyní si musíme zjistit, kolik kalorií obsahuje krmivo (to znamená jakou má stravitelnou energii). Kilo kvalitního sena obsahuje 1,76 kcal stravitelné energie, kilo ovsa 2,86 kcal, kilo kukuřičného zrna 3,4 kcal. Přestože oves dodává méně energie než kukuřice, obsahuje mnohem více vlákniny. Ta je, jak už jsem se zmínila, fermentována ve střevech, a proto oves "zahřeje" koně více. Když si to spočítáme, vynecháme-li seno, měl by koník dostat 6 kg ovsa nebo 5,1 kg kukuřice. To už jsou opravdu dost velké dávky, u nichž hrozí nebezpečí předávkování bílkovinami i přeplnění žaludku. Snadno se tedy stane, že budeme tak dlouho přidávat jádro, abychom vytvořili vyváženou krmnou dávku, až koně překrmíme. Abychom nemuseli tolik zvyšovat množství krmiva, můžeme dodat energii ve formě jedlého rostlinného oleje (například slunečnicového). Ten obsahuje dvakrát více kalorií než jádro a je spolehlivým prostředkem ke zvýšení stravitelné energie při co nejmenším objemu krmné dávky. 0,54 kcal koni dodáváme už v 75 gramech jedlého oleje - a to je nějaký rozdíl. Při každém sestavování krmné dávky by měl být přítomen odborník. Rozhodně je nutné pamatovat i na správné množství bílkovin, tuků, vlákniny, vitamínů a minerálií. Překrmování koní v zimě rozhodně není dobrou metodou, jak zabránit jeho hubnutí, či "pomoci mu, aby si vytvořil dostatek tepla". Velice by mu to mohlo poškodit zdraví na jaře, kdy pastviny zazelenají bujnou čerstvou trávou. Velice vysoký metabolismus mají novorozená hříbata. Ten jim pomáhá udržet tělesnou teplotu, protože jejich tuková vrstva ani nedokonalá srst je ještě nemohou dostatečně ochránit. To samozřejmě znamená, že takové hříbátko musí mít dostatečný přísun stravitelné energie - tedy mléko.

Zdroj: https://konici.ufonek.net/index.php?mod=clanek&cla=88