Přehřátí

Každý víme, jak na nás působí fyzická práce během horkých letních dní. A to jsou lidi evolučně dobře přizpůsobení vysokým teplotám prostředí. Jak je potom asi koním, které příroda vybavila do života v chladnějších až studených klimatech? Podívejme se, co s nimi může letní vedro udělat a jak se těmto problémům postavit čelem.

Vysoké teploty prostředí způsobují „přehřátí“ organismu. Může se jednat o tzv. tepelné vyčerpání, známé také jako tepelný stres, což je výsledek působení vyšších teplot prostředí a ztráty tekutin a elektrolytů (dehydratace). Kůň se nemůže zbavit tepla a přehřívá se, to narušuje správný chod jeho organismu. Úpal může být výsledkem dlouhodobějšího tepelného stresu nebo se může objevit v relativně krátké době při vysoké zátěži v extrémně horkém prostředí. Dochází k selhávání chladících mechanismů a pokud kůň nedostane včas pomoc, může uhynout.

Tvorba tepla, termoregulace

Životní strategií savců je udržovat vnitřní tělesnou teplotu v úzkém rozmezí, aby jejich buňky pracovaly správně. O to se stará termoregulační systém, který v chladném počasí zadržuje teplo a během horkého počasí zajišťuje odvádění tepla z těla ven. Proti tomu hraje svalová práce. Sval je jako spalovací motor – pro každý stah musí spálit chemickou energii potravy, aby vznikla mechanická energie pohybu. Stejně jako u motoru se většina spálené energie přemění v teplo (až 80 %), kterého je třeba se zbavit, aby nedošlo k přehřátí. Při něm stoupá spotřeba kyslíku a zhorší se využití energie, sval se unaví. Zároveň může dojít k poškození buněk, nejcitlivější jsou nervové buňky v mozku. Tělo se musí chladit. Horká krev ze svalů se odvede do cév v kůži a tím se přiblíží povrchu těla. Odtud teplo odchází do prostředí vyzařováním nebo si ho s sebou „vezme“ pohybující se vzduch. U koní těmto způsobům ochlazování do velké míry brání srst.

Proto se chladí převážně odpařováním tekutiny z povrchu těla, konkrétně potu vzniklého v kožních potních žlázách. Takto se zbaví až 70 % tepla a v extrémních podmínkách mohou vypotit až 15 litrů potu za hodinu intenzivní práce. Pokud je však teplota a vlhkost vzduchu tak vysoká, že pot není schopen se dostatečně odpařovat, tělo se nemůže chladit, jeho teplota rychle stoupá. Pocením se ztrácejí z těla tekutiny, elektrolyty a bílkoviny, dochází k dehydrataci. Není dostatek tekutiny na odvádění tepla ze svalů ke kůži a kůň se o to více přehřívá. Navíc se naruší acidobazická rovnováha a poměry jednotlivých iontů na obou stranách buněčných membrán, což narušuje jejich životní funkce.

Kromě pocení se přehřátý kůň zbavuje tepla i zrychleným dýcháním, dochází k vypařování tekutiny z dýchacích cest a k výměně teplejšího vydechovaného vzduchu za chladnější vdechovaný. Tím se může zbavit až 15 % tepla.

Co přispívá k přehřátí těla koně

Nehybný teplý (a vlhký) vzduch je prvotní příčinou tepelného stresu koně. Většinou se kombinuje s dalšími faktory:

1. Intenzivní a/nebo dlouhotrvající zátěž. Kůň přitom vytváří v pracujících svalech velké množství tepla.
2. Nedostatečná kondice koně. Trénink zlepšuje funkce dýchacícho a oběhového systému, zdokonaluje termoregulaci.
3. Adaptace na teplo. Při změně klimatu trvá nejméně 3 týdny, než se organismus dostatečně adaptuje a bude se účinně zbavovat tepla.
4. Svalnatým koním, např. drezurní či westernoví, hrozí větší riziko přehřátí než koním štíhlým (např. „vytrvalostní"). Mají totiž vzhledem k mase svých svalů (tvorba tepla) menší tělesný povrch (ochlazování).
5. Koně pracující v husté (zimní) srsti, se hůř zbavují vytvořeného tepla. K přehřátí může dojít dokonce i v chladném počasí!
6. Podobně nadbytečný tuk pod kůží slouží jako dobrá tepelná izolace.
7. Stav hydratace. U dehydratovaného koně (například po převozu na závody v přepravníku, kůň odmítající pít v cizím prostředí apod.) má kardiovaskulární systém problém účinně odvádět teplo do kůže, rychleji dojde přehřátí.
8. Koně příliš mladí, staří, nemocní (infekce, záněty, horečka, Cushingova nemoc apod.) mají nedostatečný, poškozený nebo nadměrně zatížený termoregulační systém, který není schopen se vypořádat s horkem.

Proč se bát přehřátí

Normální rektální teplota koně je zhruba 37-38°C. Zvýšení teploty o 1-2°C je pro zdravé pracující tkáně prospěšné. Pokud tělesná teplota překročí 40-41°C, začínají selhávat důležité životní mechanismy těla. Když přesáhne 41,5-42°C, může dojít k úpalu a následně poškození mozku, ledvin, srdce, jater, svalů, to může končit smrtí.

Tepelný stres lze u koně poznat relativně včas. Jedná se o

• nadměrné pocení,
• dehydrataci,
• únavu (zakopávání, odmítání poslušnosti),
• rychlou dechovou a tepovou frekvenci.

S prohlubujícím se tepelným stresem se u koně vyvíjí

• nepravidelný srdeční rytmus,
• zpomalení reflexů, výrazné zhoršení koordinace, otupělost až apatie,
• rychlé a povrchní dýchání přechází v dýchání hluboké a namáhavé,
• svalové záškuby, třes, ztuhlost, slabost,
• srdeční arytmie,
• chvění bránice (flutter) odpovídající srdeční frekvenci (slabinou to „trhne“ při každém srdečním úderu),
• nervové poruchy, svalové křeče.
• Důležitou známkou úpalu je také zástava pocení.

Velké přehřátí nakonec vede ke kolapsu, křečím až smrti.

Důležitých příznaků tepelného stresu si všimneme při monitorování základních životních funkcí během a po intenzivní či dlouhé jízdě v horkém počasí:

1. Hned po začátku zátěže stoupne tepová frekvence z klidové hodnoty asi 28-42 tepů/min na zhruba 80-100 tepů/minutu. Normálně by měla zhruba za 15 minut po ukončení zátěže klesnout aspoň na 50-60 tepů/min. U přehřátých a dehydratovaných koní klesá pomaleji.
2. Dechová frekvence stoupne hned po začátku zátěže a zůstává zvýšená i po ní, přispívá k chlazení koně. Do 30 minut po zátěži by měla klesnout pod 60 dechů/min. Přehřátý dehydratovaný kůň bude mít tuto hodnotu výrazně vyšší. Pokud je dechová frekvence rychlejší než tepová (inverze), je to známka vysoké tělesné teploty a snahy dýchacího aparátu ochladit tělo.
3. Pracující kůň mívá rektální teplotu asi 38-39,5 °C. Za 20 minut po ukončení zátěže by měla klesnout na normální klidovou hodnotu 37-38°C. Teplota nad 40°C indikuje přehřátí. Pokud překročí 41°C, buňkám se nedostává kyslíku (hypoxie), což může vést k poškození ledvin, srdce, jater a mozku. Kůň je v těžkém teplotním stresu a může dostat křeče, zkolabovat nebo i uhynout.
4. Mírná dehydratace je spojována se snížením výkonnosti a suchými sliznicemi. Při vyšší ztrátě tekutin je kůň slabý, netečný, sliznice mají tmavší barvu. Hrubé zjištění hydratace lze provést zvednutím kožní řasy nad lopatkou (obr. 1), po puštění se má ihned vyrovnat. Pokud se vyrovná opožděně, kůň je dehydratován. Dobrým ukazatelem je i zjištění CRT – doby plnění kapilár. Pokod se po zatlačení na dásně prstem (obr. 2) nevrátí růžová barva do 2 sekund, jedná se o dehydrataci.

Aby k přehřátí vůbec nedošlo

Za určitých podmínek mohou koně bez újmy pracovat i v horku.

1. Udržujte koně v dobré kondici. Všechny tělesné systémy budou výkonnější, organismus se lépe zbaví vytvořeného tepla.
2. Práci s netrénovaným či neaklimatizovaným koněm přenechejte na ranní nebo večerní hodiny.
3. Při práci a po ní koně pravidelně monitorujte. Prokládejte zátěž častými přestávkami.
4. Na pastvině zajistěte koni přes nejhorší denní dobu zastíněné dobře větrané místo. Lepší jsou stromy nebo přístřešek „na nožkách“, než uzavřená bouda či stěna. Můžete použít i větráky či nucenou ventilaci.
5. Kůň má mít vždy k dispozici čistou vodu, kontrolujte, zda dost pije. Zajistěte mu dostatečný přísun elektrolytů.
6. U příliš chlupatých nebo osvalených koní zvažte možnost oholení srsti.
7. Používejte během ježdění v horkém počasí co nejlehčí a nejprodyšnější podsedlové dečky.
8. Při prvních náznacích teplotního diskomfortu, přehřátí a dehydratace ihned jednejte.

Když už se kůň přehřeje

Pokud během zátěže zjistíte některé příznaky přehřátí, ihned práci přerušte, sundejete sedlo a uzdečku, koně odveďte do stínu a zkontrolujte jeho životní funkce (hydrataci, dechovou a tepovou frekvenci, rektální teplotu). Vaše pomoc spočívá v následujícím:

1. Chlazení. Pokud kůň jeví známky mírného teplotního stresu, může být chlazení šetrnější. Zajistěte stín a dobré proudění vzduchu, popřípadě mu omývejte hlavu, krk a končetiny chladnou vodou a stírejte stěrkou nebo houbou. V případě závažnějšího přehřátí či dokonce úpalu musí být chlazení agresivnější. Na hlavu, krk a končetiny, ale i na velké svalové skupiny lijte vodu z kýble či stříkejte hadicí. V horkém a vlhkém počasí lze aplikovat hodně studenou vodu na celé tělo s menším rizikem vzniku svalových křečí. Nebezpečí rychlého chlazení velkých svalových skupin však tkví v tom, že krevní cévy pod povrchem se zúží a uvězní horkou krev a odpadní produkty v hlubokých vrstvách svalů.

   Obecně se má chladit tak dlouho, dokud nebude kůže na dotyk chladná a rektální teplota neklesne na normál. K tomu však musí docházet postupně, asi rychlostí 0,5°C za 30-40 minut, rychlé snižování teploty těla může vést k rozvinutí šoku a selhání krevního oběhu. Poté s chlazením přestaňte a vyčkejte, zda se stav stabilizoval.

   Během chlazení je dobré s koněm popocházet, protože pohyb pomáhá krevní cirkulaci ve svalech a tím i ochlazování jejich hlubších vrstev.
2. Dále kůň potřebuje dodat tekutiny. Ihned po zátěži má největší potřebu se napít; později může vodu odmítnout i přes pokročilou dehydrataci. Bez nebezpečí může vypít zhruba 7-10 litrů vody během prvních 15 minut po zátěži.
3. S tekutinami je třeba koni dodat elektrolyty.
4. V případě závažnějších příznaků nebo neschopnosti koně se ochladit volejte veterináře. Ten koně vyšetří, dá mu infuze, kterými doplní tekutiny, elektrolyty, glukózu a upraví acidobazickou rovnováhu. V těžších případech může dodat i léky, které předejdou kolapsu či dalším komplikacím (kolika, tying-up, oběhový šok apod.).

Zdroj: https://www.dominika-svehlova.cz/nemoci19.asp :) *Bzík