Překlubování

Narodí se dlouho očekávané hříbátko, je krásné, brzy se snaží postavit… ale nejde mu to. Přední nožky má ohnuté a není schopné došlápnout na celé chodidlo, jenom na špičku, takže hned se zase překulí do slámy. Pečlivého majitele či chovatele tento stav rozhodně nepotěší a právem se bude ptát: Co to má s nohama? Jak hříběti pomoct? Vyroste z něho vůbec normální kůň?

Hříbě překlubuje, odborně se říká, že má flexní deformity, čili ohnuté končetiny. Někdy se také mluví o kontrakturách čili zkrácených šlachách ohýbačů prstu. Tímto problémem však netrpí pouze novorozená hříbata; objevuje se i u starších rostoucích koní.

Vrozené flexní deformity

O vrozených kontrakturách mluvíme, pokud začínají překlubovat hříbata hned po porodu nebo během několika prvních dní života. Vznikají už u plodu v děloze, zde dochází k deformacím kostí a kloubů a následkem toho se zkracují šlachy ohýbačů. Problém může být i přímo ve struktuře šlach. Zatím se neví přesně, proč k tomu dochází, ale pravděpodobných je více příčin:

• nesprávná poloha hříběte v děloze matky,
• genetické faktory (například mutace určitých genů některého z rodičů),
• intoxikace či infekce během březosti (například chřipkový virus, herpesvirus, látky různých rostlin, některé léky apod.) aj.

Obvykle bývá zkrácený povrchový i hluboký ohýbač prstu, takže hříbě nemůže narovnat karpální kloub ani prošlápnout spěnku (obr. 1). Hříbě může být schopno stát, ale prolamuje se mu nožka dopředu. V těžkých případech chodí po přední ploše spěnky nebo se vůbec nepostaví. Pokud je postižen jen hluboký ohýbač prstu, hříbě nedokáže narovnat kopytní kloub a došlapuje pouze na špičku kopýtka.

Získané flexní deformity

Postiženi však mohou být i starší koně. Ti byli po porodu „zdraví“ a překlubovat začali obvykle později, buď ještě pod matkou, nebo po odstavu. Postiženi bývají i ročci a dvouletci. U nich se „z nějakého důvodu“ začnou zkracovat šlachy hlubokého a/nebo povrchového ohýbače a najednou nemohou prošlápnout spěnkový nebo kopytní kloub. Možných příčin je i zde více:

• bolest, na niž reaguje kůň odlehčením a ohnutím končetiny, následně dochází ke zkrácení svalového bříška ohýbače prstu a ke změně pozice kloubů. Příčinou bolesti jsou nejčastěji fyzitidy (záněty v oblasti růstových zón), osteochondróza, infekční záněty kloubu, poranění měkkých tkání končetiny nebo infekce kopyta;
• nesprávné krmení rostoucích koní: překrmování a/nebo minerální nerovnováha;
• genetické předpoklady rychlého růstu;
• nedostatek pohybu na pevném povrchu;
• nepřiměřená zátěž;
• trauma.

Přestože se dosud přesně neví mechanismus vzniku flexních deformit, předpokládá se, že dochází k nerovnováze mezi růstem kostí a prodlužováním šlach ohýbačů prstu.

Vzácně dochází ke zkrácení během hojení po těžkém zánětu šlachy.

Postižen může být pouze hluboký ohýbač prstu a způsobuje deformaci kopytního kloubu, tzv. „překlubní kopýtko“ (obr. 2). Koník má nadměrně dlouhé patky nebo viditelně našlapuje na špičku kopýtka. V závažných případech směřuje přední plocha kopýtka dozadu. Následně může dojít i k poškození kloubního pouzdra a okolních struktur. Postiženi jsou většinou mladší koně.

Pokud došlo ke zkrácení obou ohýbačů prstu, vznikne flexní deformita spěnkového kloubu a kůň má strmý postoj (obr. 3). Pokud tento stav trvá déle, zkracuje se i mezikostní sval a objevují se degenerativní změny ve spěnkovém kloubu. Tento stav se obvykle objevuje u starších, avšak ještě stále rostoucích koní.

Jak lze léčit překlubování

Většina hříbat s vrozenými kontrakturami se spraví spontánně (obr. 4). Pokud ne, obvykle to zvládnou včas a odborně (!) připevněné dlahy. Ty totiž nutí koně prošlapovat spěnku a tím táhnout za šlachy ohýbačů prstu. Tak se spouští reflex, který vyvolá uvolnění patřičných svalů. Hříbata se mají i s dlahou pohybovat. Špatným přiložením dlahy však mohou vzniknout závažné problémy.

Přestože se nezná přesný mechanismus účinku, pomoct může i oxytetracyklin. Předpokládá se, že zde pomáhá schopnost tohoto antibiotika vázat vápník na úrovni svalů.

Někdy mohou pomoct korektivní podkůvky s rozšířenou přední částí. Přestože se ještě stále používají podkůvky železné (obr. 5), není v současnosti problém zvolit velmi šetrné plastové nalepovací korektivní podkůvky různých zahraničních firem.

Především u získaných kontraktur je třeba dbát o správné krmení a dostatečný pohyb. U deformit kopytního kloubu je vhodné seříznout patky, u deformit spěnkového kloubu se naopak patky postupně zvedají.

Další možností, především u získaných kontraktur, je operace – nejčastěji se jedná o přetnutí šlašité hlavy hlubokého ohýbače prstu.

Podobá se flexním deformitám

Ruptura společného natahovače prstu

Někdy dojde u narozených nebo několik dní starých hříbat k přetržení šlachy natahovače prstu. I takto postižené hříbě může mít nadměrně ohnutý karpální kloub (nebo oba), nebo si lze všimnout pouze lehkého překlubování a zakopávání o špičku kopýtka/kopýtek při chůzi či rychlejším pohybu. Často se tento stav považuje za kontraktury ohýbačů; ty někdy skutečně rupturu šlachy natahovače prstu provázejí. Charakteristická je zde však měkká „boule“ u karpálního kloubu (obr. 6), v níž lze někdy nahmatat konce přetržené šlachy, na rozdíl od kontraktur lze nohu hříběte bez problémů pasivně narovnat. Takto postižená hříbata mohou mít další vývojové vady, například nedostatečně vyvinuté prsní svaly, předkus a neúplně zkostnatělé karpální kosti.

Pokud zároveň nedošlo i ke kontrakturám, některá hříbata se mohou vyléčit spontánně klidem ve stáji. Spěnku a korunku lze chránit před odřením bandáží. Pokud je třeba, přiloží se fixační obvaz a dlahy z PVC, v případě nedostatečného kostnatění karpálních kostí nebo kontraktur se použije kast. Hříbata s nekomplikovanou rupturou šlachy ohýbače prstu se obvykle vyléčí bez dalších následků.

Zdroj: https://www.dominika-svehlova.cz/nemoci20.asp :) *Bzík